PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Pamatujeme si doby, kdy celý rezort obrany byl považován jen za méně významnou kapitolu rozpočtu a nepříliš důležitou agendu politiků. Dramatická a nebezpečná doba tuto situaci totálně změnila a ukázala, že tento přístup byl postavený na falešných iluzích bezpečného světa. Kdybychom lépe poslouchali, co všechno říká ruský prezident Vladimir Putin, tak bychom se z tohoto snu museli probrat už před 15 lety, kdy Rusko otevřeně sdělilo Západu, že si bude ve svých zónách zájmu dělat, co chce, a to bez ohledu na naše představy o mezinárodním právu a dokonce i bez ohledu na smlouvy, které samo podepsalo.

My Češi jsme si právě pohřbili projekt amerického protiraketového radaru a chovali jsme se jako naivní troubové. Obamova administrativa pak radar v Brdech sama ráda odpískala, protože si hrála na trapné pokusy o restart vztahů s Ruskem. Plody tohoto západního slabošství právě nyní sklízí Ukrajina, ale za celkové selhání a dluh vůči naší bezpečnosti musíme zaplatit v Evropě všichni.

Dále čtěte

11 měsíců do voleb: Dřevo, les, myslivec. Příklad, jak se může koalice SPOLU zesměšnit

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dostal v rozhovoru v pořadu Týden v politice v České televizi…

Náčelník generálního štábu Karel Řehka minulý týden oznámil českým důstojníkům na velitelském shromáždění české armády revoluční změny. Je konec nějakého formálního plnění úkolů. Jde tu o přípravu na faktické napadení země nebo napadení spojenců.

Generál pronesl skutečně zaznamenáníhodnou řeč. Je to volání po rozhodné modernizaci armády a po zásadním zvýšení české obranyschopnosti. Proto si z Řehkova sdělení odcitujme podstatné části:

„Vojáci!

Válka na Ukrajině je varovným signálem pro všechny z nás. Vidíme na vlastní oči, jak důležitá je vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit – a přesto vzdorují a bojují.

Je načase, abychom sami čelili otázce: jak jsme odolní a jaká je naše strategická zranitelnost? Jako voják se musím ptát:

Máme dostatečné zásoby, skladovací prostory, máme zajištěny dodavatelské řetězce, na které se můžeme spolehnout v krizových situacích? Pokud ne, pak jsme na potenciální krize připraveni jen napůl.

Také musíme mít jasno ve financování. Letos pracujeme s dvěma procenty HDP na obranu. Deficit ale máme přes 600 miliard. Nemáme splněné staré domácí úkoly a už před námi stojí nové. Minulost v podceňování obrany nás teď všechny doběhla. Osmnáct let podfinancování nedoženeme tím, že jeden rok vydáme dvě procenta. To je zřejmé!“

Pak generál oznámil drsnou větu: „Naše technologická zaostalost a vnitřní dluh jsou enormní.“

A dále pokračoval:

„Nemáme dost vojáků z povolání. To je problém.

Nemáme dost vojáků v aktivní záloze. Taky problém.

Snižuje se povinná záloha. Další problém.

Ano, vedle modernizace je klíčovým bodem našeho úsilí nábor a rozvoj personálu.

Jak dlouho už si to říkáme? Dlouho!

Zlepšilo se to? Ne!

Přitom v každém strategickém dokumentu máme napsáno, že lidé jsou na prvním místě. Realita tomu neodpovídá.

Podívejme se pravdě do očí. Tento problém už má strategický rozměr.“

Řehkovo prohlášení je třeba podepsat od A až do Z. Generál chce, aby Česko bylo silnou zemí, která je schopná se bránit a tím také odstrašit agresora. A která také dokáže přispět k obraně spojenců.

Jestli chceme zvýšit naši jistotu, že jednou nebudeme muset znovu sloužit barbarům z Východu, a nebo také snížit pravděpodobnost ruských raketových útoků na města Evropské unie a také na naše vlastní města, tak máme jen jednu možnost. Razantně zvýšit sílu české armády.

Dále čtěte

Vydáme se s Babišem a Putinem směr Rusko? Přijďte diskutovat o knize Nad propastí a směřování Česka a Západu

V pražském klubu Rock Café se bude konat další debata deníku FORUM 24. Tentokrát u příležitosti vydání nové knihy Nad…

Je zřetelné, že armáda si chce svoji část tohoto úkolu poctivě odpracovat. Viděli jsme také, že současná vláda Petra Fialy a demokratických stran provedla zásadní změnu v přístupu k obranyschopnosti země a výrazně pozvedla renomé Česka u spojenců. Přitom musíme navíc čekat i to, že se Američanům pod Donaldem Trumpem už nebude chtít příliš starat o obranu evropských zemí.

Brzy ale půjde o to, jak si svoji část úkolu odpracují čeští voliči. Ta volba je docela jednoduchá. Každý, kdo chce, aby bylo Česko takřka bezbrannou provincií Východu, tak ať volí ANO Andreje Babiše. A kdo chce, abychom rovnou odzbrojili a odevzdali se Moskvě, tak může volit paní Konečnou nebo pana Okamuru.

Možná, že právě toto téma bude v příštích volbách z hlediska budoucnosti národa to nejdůležitější.