
Karel Havlíček, Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

KOMENTÁŘ / V poslední době si nešlo nevšimnout zvláštního přístupu hnutí ANO k muniční iniciativě. Karel Havlíček otevřeně říká, že ji hnutí po svém očekávaném nástupu k moci zruší. Jenže argumenty, které k tomu on a ostatní zaměstnanci politické divize Agrofertu používají, jsou nepřímé. Najednou málo slyšíme o tom, že dodávání zbraní eskaluje konflikt. Místo toho se Babišova parta snaží českou pomoc diskreditovat jinak. Prý je neefektivní a ceny podezřele vysoké. Případně je to něco, co by mělo dělat NATO. Důvod, proč se v tomto případě tak vehementně vyhýbají jednoznačně prozradit pravý důvod a proč jim vadí, je nasnadě. Babiš k vítězství potřebuje hlasy fandů Ruska, ale i těch, kteří si jeho vítězství nepřejí, ale situaci příliš nesledují.
Není moc důvodů, proč by někomu mohlo vadit dodávání munice napadené zemi, pokud vynecháme ten nejzjevnější. Tím je přání, aby ve své dobyvačné válce Rusko zvítězilo. Pokud někdo touží po ruském vítězství, pak je jasné, že oběti pomáhat chtít nebude. Problém hnutí ANO je, že i když je takových lidí v naší populaci relativně málo, potřebuje je k tomu, aby po volbách mohlo sestavit vládu. V ideálním případě by chtělo, aby ho přímo volili, a ono se tak obešlo bez koaličního partnera.
Hlavně mír
Zároveň je tady ale velká skupina těch, kteří si přejí, aby válka skončila mírem, který nepřinese vítězství ani jedné straně. Lze předpokládat, že i když byl dotaz specificky na přání, tedy ideální scénář, tak velká část dotazovaných do odpovědi promítla své vnímání toho, co považují za realistický konec konfliktu. Minimálně část z těch, kteří si přejí mír bez vítězství, si ho tak přejí proto, že nevěří, že ho Ukrajina může dosáhnout.
Bez ohledu na motivaci je ovšem jasné, že přávě tato skupina voličů je pro ANO klíčová. Jsou to lidé, kteří nefandí přímo Rusku a nepřejí si tedy porážku Ukrajiny, ale zároveň z různých důvodů nechtějí bezvýhradně podporovat Ukrajinu, pokud to znamená prodloužení konfliktu.
Právě jim jsou určeny odkazy na Trumpův mírový plán, který prý současná vládní koalice podle možného budoucího ministra zahraničí Radka Vondráčka sabotuje. Jenže s muniční iniciativou je to složitější. Velká část voličů a potenciálních voličů ANO si vítězství Ruska nepřeje. Jenže uznat, že česká muniční iniciativa pomáhá takový scénář odvrátit, by znamenalo pochválit za něco současnou vládu, a to je prostě nemožné.
Zástupné a vyvrácené důvody
Proto si ANO vymýšlí zástupné důvody, proč si vláda pochvalu za muniční iniciativu nezaslouží. Proto Radek Vondráček a Karel Havlíček zdůrazňují, že je neprůhledná, předražená a podobně. Zvláštní ovšem je, že státy, které do ní přispívají, to zjevně vidí jinak, protože jsou ochotné peníze posílat dál.
Trochu potíž ale je, že i kdyby mělo v tomto bodě hnutí ANO pravdu, logickým krokem není iniciativu zrušit, ale zlepšit její fungování. To by se ale nemuselo líbit té proruské části voličů, kterou však ANO také potřebuje. Je proto potřeba volat po zrušení, ale zároveň to vymyslet tak, aby to nevypadalo jako úplné opuštění Ukrajiny.
Proto Karel Havlíček přišel s tím, že iniciativa má přejít pod NATO, protože akce české vlády Rusko neodstraší. Pro pana Havlíčka zdůrazňujeme, že odstrašení je koncept, který předchází vypuknutí konfliktu, případně má odradit od jeho eskalace. Účelem dodávek dělostřelecké munice v době již probíhajícího ruského útoku na Ukrajinu ovšem není odstrašení, ale odvrácení porážky napadané země. Nejde o vzkaz Rusku, ale naprosto hmatatelnou pomoc pro bojeschopnost ukrajinské armády.
Ono to částečně působí, že vlastně hlavní problém s muniční iniciativou pro hnutí ANO je ten, kdo ji provozuje. Fiala je přece „nejhorší premiér“ a všechno dělá špatně. Babišovo PR je založeno na černobílé polaritě. Fiala je nejhorší a Babiš je nejlepší. Podobně to dělá Donald Trump, který také samozřejmě vytvořil tu nejlepší ekonomiku v dějinách USA.
Už to samo o sobě je na pováženou. Babiš a jeho lidé jsou ochotní kvůli svému politickému prospěchu obětovat funkční věc, která pomáhá napadené Ukrajině přežít a ještě významně zlepšuje renomé České republiky v zahraničí. Mnohem znepokojivější je ale druhý aspekt. Zrušení iniciativy je totiž také úlitbou proruským voličům, které ANO potřebuje. Pro ty ostatní ovšem potřebuje hrát divadlo, a proto ta záplava absurdních zástupných důvodů.