Americký prezident Donald Trump. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Americká vláda utahuje šrouby. Po vládních agenturách, ministerstvech, mediálních organizacích vysílajících do diktatur a právních kancelářích se pod její tlak dostaly také věhlasné univerzity. Trumpova administrativa se aktuálně ocitla ve sporu s proslulou Harvardovou univerzitu. V debatách se mísí chvála Harvardu za „neohroženou obranu akademické svobody“ s výkřiky o „levicovém doupěti pokrytců“.
Vláda svoje zasahování do akademických svobod zdůvodňuje tažením za dodržování lidských práv a potírání antisemitismu. Je pravda, že na řadě univerzit jsme vedle legitimních protestů proti izraelské vládě a válce v Gaze sledovali také některé antisemitské výstřelky a vyhrožování židovským studentům, které radikální levice považuje na základě jejich identity za „sionisty“ a jako takové za rasisty a kolonizátory. Je také pravda, že některé univerzity, jako například Kolumbijská univerzita v New Yorku, proti antisemitismu sice zakročily, ale udělaly to se značným zpožděním, liknavě a až po tlaku veřejnosti a sponzorů.
Trump toho nyní ve svém tažení politicky zneužívá a bez přílišných oklik chce univerzity dostat pod kontrolu. Většina univerzit mu překvapivě jde na ruku. První se mu postavila až minulý týden Harvardova univerzita, která 21. dubna 2025 podala na federální vládu žalobu poté, co ta jí pozastavila financování ve výši 2,2 miliardy dolarů z federálních prostředků. Podle univerzity to byla reakce na její odmítnutí podvolit se podmínkám, jež považuje za nepřijatelný zásah do vnitřního chodu akademické instituce a za porušení ústavních práv.
Požadavky, které Trumpovi lidé vznesli v dopise z 11. dubna, zahrnovaly mimo jiné zrušení podpory propalestinských studentských organizací, přehled „ideové vyváženosti“ mezi zaměstnanci a studenty, revizi přijímacích řízení studentů i profesorů a omezení programů zaměřených na rozmanitost, rovnost a inkluzi (tzv. Programy DEI).
Zmrazení federálních prostředků se dotklo především výzkumných grantů poskytovaných ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb. Opatření podle univerzity ohrožuje výzkumné projekty v medicíně a veřejném zdraví. Negativní dopady pocítily i partnerské instituce, včetně Bostonské dětské nemocnice, která musela pozastavit některé klinické studie a propustit řadu vědců.
Ačkoli Harvardova univerzita disponuje jedním z největších nadačních fondů na světě, výpadek federálního financování představuje vážnou hrozbu pro udržení šíře a kvality jejího výzkumu. Prezident univerzity Alan Garber zdůraznil, že univerzita nehodlá ustoupit politickému tlaku a je odhodlána hájit akademické svobody i ústavní principy.
Tento spor vyvolal silnou odezvu v akademickém světě. Dne 22. dubna 2025 vydalo více než dvě stě rektorů a prezidentů amerických univerzit – včetně zástupců Princetonu, MIT a Cornellovy univerzity – společné prohlášení, v němž odsuzují „politické vměšování do autonomie vysokých škol“. Podporu Harvardu vyjádřila i guvernérka státu Massachusetts Maura Healey, která varovala, že „hon na ideovou čistotu“ a omezování akademických institucí podkopává mezinárodní konkurenceschopnost americké vědy i Spojených států.
Veřejné mínění zůstává rozpolcené: část společnosti oceňuje neústupnost v obraně akademické svobody, jiní Harvardovu univerzitu kritizují za údajné přehlížení projevů antisemitismu. Vzhledem k tomu, že případ může skončit až u Nejvyššího soudu, očekává se dlouhé řízení, které může zásadním způsobem ovlivnit budoucnost vztahu mezi federální vládou a americkým vysokým školstvím.
Ačkoli Harvard patří k nejbohatším univerzitám světa a jeho nadační fond přesahuje 50 miliard dolarů, výpadek federálních prostředků představuje tvrdý zásah – nejen finanční, ale i symbolický. Prezident univerzity Alan Garber dal jasně najevo, že na politické vydírání nepřistoupí. „Nejde jen o peníze. Jde o princip,“ vzkázal vládě ve veřejném prohlášení. Zatímco Kolumbijská univerzita po ztrátě 400 milionů dolarů otočila a začala plnit vládní zadání, Harvard se rozhodl jít do otevřeného střetu. A stal se tak nečekaným symbolem vzdoru proti nové politické linii, která se nebojí použít silové prostředky k narovnání ideologických poměrů.
V Bílém domě mezitím panuje rozporuplná atmosféra. Podle některých zpráv byl dubnový dopis s požadavky odeslán bez plného souhlasu vedení Trumpovy administrativy – prý jej připravila skupina právníků kolem radikálnějších poradců. Trump ale nakonec usoudil, že je to „dobrý útok“, a za dopis se postavil. Ostatně, ideový střet s univerzitami je vděčné téma pro jeho voliče.
Na platformě X se mísí chvála Harvardu za „neohroženou obranu akademické svobody“ s výkřiky o „levicovém doupěti pokrytců“, které si „samo za antisemitismus může“. Politické pozadí sporu je všem zřejmé – a bude se řešit nejspíš dlouhé měsíce. A možná i roky.
Do případu už naskakují ústavní právníci a mluví se o tom, že celá záležitost může skončit až u Nejvyššího soudu. Výsledek může přepsat pravidla hry mezi federální vládou a americkými univerzitami na roky dopředu. Vyjednávání je zatím v nedohlednu. Spor o to, kdo bude v USA určovat, co se smí učit a kdo to smí učit, právě vstupuje do rozhodující fáze.
