
Německý armádní tank Leopard 2 / Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain

Německo podstupuje bezprecedentní remilitarizaci, která podle amerického geopolitického analytika Paula Warburga může změnit dynamiku evropské bezpečnosti. „Německo se znovu vyzbrojuje na úroveň, jakou jsme neviděli od druhé světové války,“ uvedl Warburg ve svém nejnovějším videu na YouTube. Podle něj se Německo chystá stát se „nejvýkonnější konvenční armádou v Evropě“, a může se dokonce stát „významnější vojenskou silou než Spojené státy, přinejmenším v evropském prostoru“.
Posun přichází v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska, zejména po jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022. Warburg zdůrazňuje, že německý kancléř nedávno pronesl klíčový projev, který označil za „jeden z nejdůležitějších projevů naší doby“. V něm kancléř prohlásil, že Německo dosáhlo „bodu zlomu“ a plánuje masivní investice do vojenského vybavení – od high-tech technologií, jako jsou umělá inteligence, ponorky a válečné lodě, až po základní vybavení, jako jsou dělostřelecké granáty a tanky, které se osvědčily v ukrajinském konfliktu.
„To vše ukazuje, že Německo se aktivně připravuje na pozemní válku v Evropě,“ upozorňuje Warburg a dodává, že Berlín považuje přelití ruské agrese na země NATO, jako jsou Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, či dokonce samotné Německo, za „dostatečně pravděpodobné“.
Historická váhavost a změna postoje
Německo, přestože je největší ekonomikou Evropy a má přibližně 83 milionů obyvatel, v oblasti obrany dlouho zaostávalo. Warburg připomíná, že ještě v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, Německo vynakládalo na obranu pouze 1,2 procenta svého HDP, což bylo hluboko pod doporučeným cílem NATO (dvě procenta HDP). Ke konci roku 2024 měla německá armáda pouze 180 tisíc aktivních vojáků, což bylo méně než menší státy, jako Francie (204 tisíc) nebo Polsko (216 tisíc).
„Přes tvrzení Ruska o agresi NATO je zřejmé, že i tři roky po vypuknutí války na Ukrajině bylo NATO všechno, jen ne agresivní,“ říká Warburg. Německo podle něj „nikdy nemělo v úmyslu vést válku s Ruskem, pokud by se tomu dalo vyhnout“.
Tato váhavost má hluboké historické kořeny. Po druhé světové válce bylo Německo omezeno smlouvami, které mu zakazovaly vlastnit jaderné zbraně a omezovaly velikost jeho armády na maximálně 370 tisíc vojáků.
„Německo investovalo jen zhruba polovinu povolené úrovně,“ poznamenává Warburg. Kromě těchto omezení sehrála roli i snaha o vytvoření jednotné národní identity po rozdělení na Západní a Východní Německo a následném sjednocení. „Pro Německo bylo důležitější vybudovat silnou ekonomiku a pověst dobrého hráče na mezinárodní scéně než armádu pro válku, kterou nikdo nečekal,“ vysvětluje analytik. Tento postoj byl posílen i obavami z militaristické rétoriky kvůli nacistické minulosti, která je v německých školách důkladně probírána.
Masivní investice a rozpočtová revoluce
Změna přišla s ruskou invazí na Ukrajinu. Německo okamžitě vytvořilo speciální fond 100 miliard dolarů na posílení armády a podporu Ukrajiny a jeho rozpočet na obranu vzrostl na přibližně 1,9 procenta HDP, tedy zhruba 88,5 miliardy dolarů. „Tato částka je už teď více než dostatečná,“ tvrdí Warburg a zdůrazňuje, že v porovnání s ruským rozpočtem na obranu (149 miliard dolarů) je působivá, a to zejména proto, že Německo se pouze připravuje na potenciální konflikt a je součástí aliance NATO. Díky tomu se Německo stalo čtvrtou největší vojenskou silou na světě za Spojenými státy, Ruskem a Čínou.
Nejvýznamnější změnou je však nový investiční fond ve výši 500 miliard dolarů, který je osvobozen od přísných rozpočtových pravidel.
„Německo je extrémně fiskálně konzervativní a obává se velkého zadlužení kvůli zkušenostem z Výmarské republiky a hyperinflace,“ vysvětluje Warburg. Tento krok je proto přelomový. Na rozdíl od USA, které jako držitel rezervní měny mohou snáze hromadit dluh, je pro Německo půjčování peněz na armádu „mnohem významnější krok“. „Když Německo opouští svůj tradičně opatrný postoj, ukazuje to, že plně chápe hrozbu, které svět čelí,“ varuje analytik.
Warburg zdůrazňuje, že německá remilitarizace přichází v době, kdy se USA stahují z Evropy, a zvažují dokonce odchod z NATO.
„Spojené státy nejsou tak zaujaté obranou Evropy jako dříve,“ říká. Tím se Německo stává „jednou z nejrelevantnějších zemí na světové scéně“, zejména v evropském kontextu, kde se očekávají konflikty kvůli Rusku. „Němci vědí lépe než kdokoli jiný, jak vypadá někdo, kdo je na válečné stezce,“ dodává Warburg s odkazem na německou historickou zkušenost.
Podle Warburga je třeba tento vývoj brát vážně. „Německo nejedná unáhleně – čekalo přes tři roky od invaze na Ukrajinu,“ upozorňuje. S rostoucími investicemi a odhodláním Berlína převzít vůdčí roli v evropské obraně se Německo může stát klíčovým hráčem v nové bezpečnostní realitě. „Je to země, kterou musíme všichni bedlivě sledovat,“ uzavírá Warburg.