Ilustrační foto FOTO: FORUM 24/ AI/Grok
FOTO: FORUM 24/ AI/Grok
Oficiální ruské statistiky čelí rostoucí kritice kvůli podezřením z manipulace. Arnold Chačaturov, vedoucí datového týmu listu Novaja Gazeta Europe, v článku pro The Moscow Times analyzuje, do jaké míry lze těmto údajům věřit. Zatímco některé údaje jsou zjevně zkreslené, úplné zavrhnutí ruských statistik by podle něj bylo chybou. Klíčem je pečlivá interpretace a hledání stop po manipulaci.
Podezření z falšování ruských statistik nejsou nová. Podle Chačaturova mají výzkumníci řadu důvodů k nedůvěře. Některá data jsou utajována, jiná vypadají, jako by byla přizpůsobena potřebám Kremlu. „Oficiální čísla často obsahují prokazatelné manipulace,“ píše Chačaturov. Například po prezidentských dekretech Vladimira Putina z května 2012 došlo ke zkreslení údajů o úmrtnosti. Regionální úřady, aby vykázaly úspěch, překlasifikovaly sebevraždy na „zranění nejasného původu“ a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění na „stáří“. Výsledkem je, že asi 10 procent úmrtí v Rusku spadá do těchto pochybných kategorií.
Podobně zkreslená jsou data o pandemii koronaviru. Navzdory nízkým oficiálním číslům patřilo Rusko ke světovým lídrům v nadměrné úmrtnosti. Chačaturov upozorňuje, že tehdejší sčítání lidu bylo natolik sporné, že mu většina expertů nevěří. Problémy se netýkají jen demografie. Například rekordně nízká míra chudoby, kterou Rusko vykazuje, je spíše výsledkem změněné metodiky než skutečného zlepšení životní úrovně. Údaje o kriminalitě zase odrážejí kvóty bezpečnostních složek, nikoli reálnou situaci, a data o znečištění ovzduší jsou nespolehlivá, protože vycházejí z hlášení samotných podniků.
Manipulace s daty nejsou jen otázkou záměrného zkreslování. Někdy jde o lidskou chybu nebo o složitost měření komplexních jevů. „Vytvořit čísla z ničeho je těžší, než se zdá,“ uvádí Chačaturov. Statistiky jsou propojené a jakákoli manipulace zanechává stopy. Mezi varovné signály patří náhlé změny metodiky, neobvyklé výkyvy v datech, rozpor mezi různými zdroji nebo použití údajů jako klíčových ukazatelů výkonu.
Příkladem je ruský hrubý domácí produkt, který nadále roste navzdory tvrdým západním sankcím. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o podvod. Chačaturov ale zdůrazňuje, že neexistují přesvědčivé důkazy o falšování. Růst HDP a nízká nezaměstnanost spíše odrážejí povahu krize: masivní výroba zbraní a nedostatek pracovní síly vytvářejí zdánlivě silné ekonomické ukazatele, které však maskují inflaci a absenci dlouhodobého růstu. „Popírat tyto nuance je samo o sobě formou manipulace,“ dodává.
Chačaturov varuje před úplnou nedůvěrou k ruským statistikám. „Úplné zavrhnutí dat není zdravý skepticismus, ale intelektuální lenost,“ píše. Takový přístup brání hlubšímu pochopení ruské společnosti a politiky. I přes nedostatky zůstávají oficiální statistiky cenné, protože stát má jedinečný přístup k interním procesům, který nikdo jiný nenahradí.
Důkazy o manipulacích často pocházejí přímo z dat. Výzkumníci mohou odhalit nesrovnalosti, například při odhadu rozsahu volebních podvodů nebo nadměrných úmrtí během pandemie. „I chybná data mohou přinést poznatky, pokud jsou jejich limity jasně pochopeny,“ zdůrazňuje Chačaturov.
Problémy s daty nejsou výsadou Ruska. Podobné výtky směřují i k Číně nebo dokonce k USA. V Rusku je situace zhoršena rostoucím autoritářstvím, sovětskými tradicemi podvodů a rozšiřováním utajování. Přesto Chačaturov věří, že Rusko zatím nevybudovalo zcela fiktivní realitu, kde by se vnitřní záznamy a veřejná komunikace úplně rozcházely. Pokud by k tomu došlo, bylo by to snadno rozpoznatelné.
Navzdory represi si podle autora Rusko zachovává některé technokratické instituce a postupy. I když se přístup k otevřeným datům zužuje, proces není dokončen. Dokud bude Rusko kombinovat nepředvídatelnou zahraniční politiku s relativně konvenčním ekonomickým přístupem, budou jeho statistiky mít určitou hodnotu. Výzkumníci tak musí pokračovat v čtení mezi řádky a pracovat s nedokonalými daty, aby zůstali ukotveni v realitě.
