
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

Pití šampaňského, konzumace většího množství ovoce a udržování pozitivní nálady, tak zní podle odborníků recept na snížení rizika náhlé srdeční zástavy. Mezi další preventivní faktory pak patří také regulace hmotnosti či pravidelné kontroly krevního tlaku.
Odborníci z Fudanské univerzity v Šanghaji zjistili, že mezi významné ochranné faktory proti riziku náhlého srdečního selhání patří zejména zvýšený příjem ovoce, pozitivní nálada, ale také vyšší konzumace šampaňského a bílého vína. Ke zdraví pak přispívá také regulace tělesné hmotnosti nebo pravidelné měření krevního tlaku.
V rámci vůbec první studie tohoto druhu identifikovali výzkumníci 56 neklinických rizikových faktorů souvisejících s náhlou srdeční zástavou (SCA). Tyto faktory zahrnují životní styl, fyzické ukazatele, psychosociální podmínky, socioekonomický status a prostředí. Odborníci tvrdí, že 40 až 63 procentům případů SCA by se dalo předejít, pokud by lidé věnovali zkoumaným faktorům větší pozornost.
„Pokud je nám známo, je to první studie, která komplexně zkoumala souvislosti mezi neklinicky modifikovatelnými rizikovými faktory a incidencí SCA. Byli jsme překvapeni velkým podílem (40–63 procent) případů SCA, kterým by se dalo předejít zlepšením nepříznivých faktorů,“ sdělil pro The Guardian spoluautor studie Renjie Chen z Fudanské univerzity.
Výzkum zahrnoval více než 500 000 lidí a využil data z britské biobanky. V rámci 14letého sledování prý trpělo SCA 3147 osob.
„Všechny předchozí studie zkoumající rizikové faktory SCA byly založeny na hypotézách a zaměřovaly se na omezený počet kandidátních expozičních faktorů založených na předchozích znalostech nebo teoretických rámcích. Provedli jsme celoexpozomální asociační studii, která zkoumá vztah mezi širokou škálou environmentálních expozic a zdravotními následky s využitím dat z britské biobanky, po níž následovala Mendelova randomizace k posouzení kauzálních vztahů,“ tvrdí vedoucí výzkumník studie Huihuan Luo ze stejné univerzity.
Mezi nejzajímavější zjištění patří kardioprotektivní účinek spojený s konzumací šampaňského a bílého vína, který zpochybňuje dlouhodobé předpoklady o specifičnosti kardioprotektivních vlastností červeného vína. „Výzkum základních mechanismů zůstává nejasný, ale tato zjištění posilují myšlenku, že přínosy mírné konzumace alkoholu mohou být komplexnější, než se dříve předpokládalo,“ dodávají odborníci.