Andrej Babiš a Donald Trump. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Není to tak dávno, co Andrej Babiš chválil na setkání lídrů frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu v Madridu amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že prý „vrátil Americe zdravý rozum“. Odkazování se na „zdravý rozum“ – který má být protikladem „nemocného rozumu“ současného politického establishmentu – není to jediné, co spojuje Trumpa s Babišem.
Odmítání ochrany klimatu, vyvolávání strachu z migrantů a volání po míru, jehož skutečnou podobou je podřízení se Rusku, jsou témata, která Babiš s Trumpem prosazují. Jejich hlavním společným rysem je ovšem neustálé předkládání svého obrazu jako spasitele, který svůj národ ochrání před diktátem nadnárodních struktur a vrátí nás do bezpečného světa, kdy máslo bylo levné a kdy tu nebyli žádní migranti.
Je celkem zřejmé, že hlavním důvodem, který vynesl Trumpa podruhé do Bílého domu, byla nespokojenost Američanů s rostoucími životními náklady, které staronový prezident sliboval vyřešit. To potvrdily všechny průzkumy uskutečněné během volební kampaně. Řada voličů sice plně nesympatizovala s Trumpovou agendou, ale – obrazně řečeno – vysoké ceny vajec je přiměly dát mu hlas. I voliči, kteří nebyli Trumpovými fanatickými obdivovateli, věřili, že to s Trumpovým sebestředným egem nebude tak zlé.
Tomuto se dost podobá uvažování českých voličů Andreje Babiše. Řada z nich s ním sice také ve všem nesouhlasí, ale přesvědčily je Babišovy sliby, že sníží životní náklady. Ceny potravin a ceny energií jsou totiž hlavním motorem, které nahání voliče Andreji Babišovi. Dalším je slib opětovného snížení věku odchodu do důchodu. Kvůli těmto slibům bagatelizují jeho voliči rizika vyplývající jak z možnosti, že v Babišově vládě zasednou skuteční extrémisté, kteří chtějí změnit demokratický systém na autokratický, tak z jeho nebezpečné vstřícnosti k Rusku a ze spojenectví s Orbánem a Ficem.
Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění skončil Donald Trump svých prvních sto dní v Bílém domě s nebývale nízkým skóre. Jen 41 procent Američanů schvaluje jeho dosavadní působení. Jde historicky o nejnižší popularitu prezidenta v tomto období jeho vlády od dob Eisenhowera.
Důvody byly již mnohokrát zmiňovány. Nejistá situace zneklidnila trhy, takže se vypařily biliony dolarů z důchodových portfolií milionů pracujících a příslušníků střední třídy. Teď se sice trhy částečně zotavily díky devadesátidenní pauze ve vymáhání cel, ale předpokládá se, že jakmile tarify opět začnou platit, znovu prudce klesnou. Investoři po celém světě dávají vale americkým státním dluhopisům, které byly dlouho považovány za jedny z nejbezpečnějších úložišť hodnoty na světě.
Podle řady ekonomů Ameriku čeká recese srovnatelná s covidovými roky. Narušení dodavatelských řetězců již teď vede k propouštění v automobilovém průmyslu napříč státy horního Středozápadu, které byly pro volební vítězství Donalda Trumpa klíčové. Čína, která se stala terčem nejtvrdších cel, přiškrcuje donedávna obrovský odběr sóji a dalších produktů od amerických farmářů, čímž zase trestá Trumpovy voliče na venkově. Je to, jak upozornil americký komentátor Nathan Gardels, „ohromující případ toho, jak v demokracii může zdánlivě rozumná volba založená na bezprostředním vlastním zájmu na maloobchodní úrovni nakonec vést k naprostému šílenství“.
Andrej Babiš sice nemůže zavádět cla, ale i tak může jeho politika vést k stejně neslavným koncům. Stejně jako Trump je miliardář, obchodník, který má své ekonomické zájmy a který politiku státu těmto zájmům nemilosrdně podřizuje. To již dokázal v minulém volebním období. I teď bude v permanentním střetu zájmů, takže se brzy dostane do střetu se státními institucemi – především se Státním zemědělským intervenčním fondem – a s Evropskou unií.
Dalším důvodem ke znepokojení je skutečnost, že je neomezeným vládcem v hnutí, které je vlastně jeho majetkem, takže ho nemá kdo korigovat. Všichni členové hnutí mu jsou zcela oddáni a nikdo se neodváží mu oponovat. A nakonec – podobně jako Trump – vytváří Babiš na sociálních sítích mediální obraz, který má voliče přesvědčit, že věci se mají tak, jak on říká, nikoli tak, jak ve skutečnosti jsou. I toto je nakonec podstata politiky „zdravého rozumu“. Minulé vládnutí Andreje Babiše se vyznačovalo chaosem, kvůli kterému například zemřelo na covid – v přepočtu na počet obyvatel – mnohem více lidí než ve většině ostatních evropských zemích. I to je varováním, že Babišovo vítězství může nakonec přinést jeho voličům podobné rozčarování jako Trumpových prvních sto dní.
Pro vládní koalici je ale příznačné, že se Babišova následování Trumpa nesnaží využít. Přitom sám Babiš cítí, že Trump mu nedělá nejlepší reklamu, a z jeho přímé podpory již vycouval. Ovšem téměř identické sliby voličům a i politika „zdravého rozumu“ Babišovi zůstaly.
